Profíci mají svou vlastní doménu. Hledejte mě na:

www.kajinblog.cz

5. srpna 2017

Najít práci je tak jednoduché!

Stěhování do Prahy z 300 km vzdáleného města znamenalo spoustu starostí. Jednou z nich bylo hledání práce. Na dálku nebylo vůbec jednoduché. Odpovědi na e-mail jsem se dočkala málokdy a když už náhodou napsali a pozvali mě na pohovor, nemohla jsem se kvůli práci v 5D kině dostavit. Povyprávím vám to pěkně po pořádku, ano?


Ani tento úspěšný a navštěvovaný článek se nevyhnul přesunutí na nový blog. 

Jestli si ho chcete přečíst, pokračujte zde: www.kajinblog.cz





Tipy na další čtení:




* Je rozdíl mezi vyřizováním a vystupováním. Nerozumíte? Přijďte 9. srpna, ráda vám to vysvětlím. 

26 komentářů:

  1. Gratuluji k zaměstnání! :) já zatím hledala vždy jen brigády a nic moc příjemného to nebylo :D představa jak učím třídu je šílená, asi bych to nezvládla, vystupovat před tolika lidmi. Zvlášt když si vzpomenu, jak jsme si jako pubertální studenti vychutnávali nezkušené učitelky :D ale ty budeš pracovat s dětmi, tak to bude určitě jiné :) přeju hodně štěstí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se na to moc těším.
      Děkuji. :)

      Vymazat
  2. Óbr gratulace! Je super, že ses už na pohovoru cítila dobře, to je skvělé znamení. Přeju, ať se ti tam tuze moc líbí. :)
    Když jsem se hlásila na místo, kde teď pracuju, vzala jsem to jako takové hop nebo trop. Do té doby jsem se hlásila na místa, o která mi až tolik nešlo, ale přistupovala jsem k nim seriózně. Psala jsem pěkné motivační dopisy, komunikovala na úrovni, na pohovor se oblékla, jak se ode mě čekalo... Ale všem jsem se zdála moc mladá (pokud se teda vůbec obtěžovali mi odepsat).
    A pak jsem narazila na inzerát agentury, kde teď pracuju. V té době jsem už tušila, že bych chtěla něco takového dělat (něco takového jest psát a naučit se psát reklamní texty) a měla jsem pocit, že zrovna tohle místo je to ono. Ale už jsem byla unavená z psaní formálních motivačních dopisů, tak jsem napsala jeden trochu ujetý. A oni mi ještě ten den volali, ať přijdu na pohovor. Když jsem se o slečně, která měla pohovor vést, náhodou dozvěděla, že má ráda růžovou, napadla mě šílenost: vzít si na pohovor řvavě růžové kalhoty, tyrkysové sako a tyrkysové lodičky. Žum to hned zavrhl, že je to moc. Ale ta kolegyně, co pohovor vedla, si do dneška pamatuje, jak jsem ji svým outfitem zaujala.
    Bylo to šílené, ale povedlo se. :D Další hledání mě snad čeká až po státnicích. A tentokrát dost možná taky v Praze. :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je přístup! :D
      V Praze to určitě půjde. ;)

      Vymazat
  3. Tyjo, tak to je paráda, gratuluju a ať se ti tam líbí i daří! :)

    OdpovědětVymazat
  4. Budu ti držet palce, ať to vyjde podle tvých představ :)!Já když jsem hledala práci jako průvodkyně,bylo to stejné. Obebsala jsem asi deset objektů a odepsali mi jen z hradu, který byl z F-M vzdálený 200 km. Vzala jsem to a užila si první "dospělé" prázdniny bez rodičů. Další rok už to bylo s hledáním práce lepší. Pokud fakt ale s provázením skončím,musím vymyslet něco jiného :/,ještě nějak netuším co.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Třeba zase příští rok dostaneš chuť. ;) :D
      Děkuji. :)

      Vymazat
  5. Gratulace veliká :) Jsem ráda, že se ti podařilo najít práci v oboru, který tě baví :) . Mám mezi spolužačkami ze základky taky jednu učitelku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. :)
      A je ta tvá spolužačka spokojená? Všichni mi říkají, že jsem blázen...

      Vymazat
  6. Gratuluji ti! Já osobně jsem chtěl být jako malý kluk učitelem. Všichni kolem mě chtěli být superhrdinové, já jsem chtěl učit. Dával jsem svých příbuzným testy z toho z čeho jsme ve škole v ten den psali. :D
    Matka to vždycky přeškrtla a já jsem dal za pět. Jsem si v tom vyžíval. :D Dnes však chci dělat jiného. Pro učitele nemám předpoklady a před velkým množstvím lidí se cítím nesměle, byť jsou to děti, kteří hledají příležitost, jak nováčka napadnout a vychutnat si na něm. Dávej si na to pozor prosím.

    Přeji ti hodně štěstí v tvé budoucí práci a ať tě hlavně baví. ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za přání. :)
      Já myslím, že prvňáčci ještě budou mít z paní učitelky respekt. A pak už budou vychovaní. Budeme vlastně začínat všichni společně. :)
      A co bys chtěl dělat? :)

      Vymazat
    2. Prvňáčci možná, ale takový děti ve třetí třídě s nejmodernějšími Iphony už budou hledat takové příležitosti. Moji bývalý spolužáci ze základky byly toho příkladem. Bude to určitě chtít hodně nervů...
      A co bych chtěl dělat? Víš, že ani pořádně nevím? Po prázdninách jdu do čtvrťáku a stále nevím, co chci dělat. Studuji IT, ale to mě v průběhu těch let omrzelo... Stále sázím na čas a že se něco někdy zajímavého naskytne.

      Vymazat
    3. Já dostanu prvňáčky a vyrostu s nimi minimálně do třetí třídy. ;)
      A až dostanu nějakou další třídu, budu už ,,ostřílená" učitelka. :D
      Neboooj, já jsem taky ještě na začátku ledna nevěděla, kam podám přihlášku.

      Vymazat
  7. Gratuluji! A těším se na články o zážitcích ze školy, pokud nějaké budou. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. :)
      Ručím za to, že určitě budou!

      Vymazat
  8. Můj muž si bude hledat v Praze taky práci, ale je to chlapec šikovná, takže nemám obavy. AKorát teda pokojík se nám ne a ne a nedaří najít. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To má čas, neboj. ;) :D Týden před stěhováním jsem si myslela, že budeme bydlet ve stanu.

      Vymazat
    2. Tak tos mě uklidnila. Díky. :D

      Vymazat
  9. Taky gratuluji :-) To je všude stejné a je nutné mít pevné nervy. Mě se jednou chlap na pohovoru optal, proč si nenajdu bohatého chlapa, kterej mě bude živit a tak významně zvedl obočí, slizák hnusnej. Držím palce ať se ti tam líbí a měj se fajn :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! :)
      Pfff, tak to vůbec nevím, jak bych reagovala!

      Vymazat
  10. Tento článek jsem si opravdu s chutí přečetla, protože jsem zrovna po škole a práci hledám, takže je to teď každodenní náplň mého života. Moc gratuluju, je úžasné získat místo přímo v oboru! Osobně už mě celkem unavuje, jak člověk musí na všech pohovorech omílat to stejné, ale oni to chtějí pokaždé slyšet trochu jinak, protože jedni jsou korporace, další jsou free a ti třetí chtějí někoho, kdo ví, co chce. Tak obdivuju tvé odhodlání a doufám, že se ti v práci bude líbit :)

    OdpovědětVymazat
  11. Dobrý článek, taky teď budu hledat práci...

    OdpovědětVymazat
  12. Když jsem si naposledy otevřela nabídky práce, tak jsem upadla do deprese, kdy jsem ležela na gauči s polštářem na hlavě, do kterého jsem huhňala, že nechápu, proč si ničím své psychické zdraví na vysoké, když stejně skončím za pokladnou a budu ráda, když si budu moci vybrat, zda v Lidlu nebo Bille :D
    Pak jsem zjistila, že každý personalista má jiný vkus na životopisy, že dokonce existuje něco jako trendy v životopisech a došla jsem k názoru, že už teď jsem odsouzena k záhubě :D

    Mafaldin blog

    OdpovědětVymazat

Vítám všechny komentáře. :) Chtěla bych poprosit autory z anonymních účtů, aby alespoň na konec komentáře napsali svou přezdívku, ať vím, s kým mám čest. Děkuji za pochopení.