19. března 2018

Chtěla jsem být spisovatelka, ale Word mi řekl ne

Mnozí určitě víte, že jsem před deseti lety chtěla vydat knížku a snila o kariéře slavné spisovatelky. Psala jsem o tom například v článku Malá spisovatelka. Od loňska se tomu konečně přibližuji. Jak víte z jiného článku, začala jsem si vydělávat psaním. V zimě jsem se ke spisovatelčení ještě trochu přiblížila. A pak mi to Word překazil...





Můj muž mne ve všem podporuje. Je to delší doba, co jsem se mu poprvé svěřila s dávným spisovatelským snem. Řekl mi, že jsem šikovná, pěkně píšu a určitě bych mohla někdy něco vydat. Když jsem si začala psaním vydělávat, bral to, možná ještě více než já, jako přípravnou fázi na psaní knih.

Začátkem února jsme spolu zahřívali křesílka v krásné kavárně Home office. ,,Jojo, až se budu psaním živit, budu pracovat tady," snila jsem nahlas o poklidné a kávou provoněné práci. Muž si vzpomněl, že mi ještě nevykládal o tom, jak ve vlaku potkal zajímavého člověka. Do řeči se dali díky rozečtené knížce, oba ujíždějí na fantasy. Podstatou příhody bylo, že má onen člověk rozepsanou knihu. Nevím, jestli to byl mužův záměr nebo ne, ale nakopl mě. Ještě ten den jsem se pustila do práce.

Psala jsem nepravidelně, text přibýval pomalu. Po necelém měsíci jsem si řekla, že je to blbost a začala znovu. ,,Nesmíš být tak kritická," říkáte si možná. První pokus ale opravdu nestál za to. Chytila jsem ho za špatný konec, vůbec jsem se s textem neztotožňovala. Verze 2.0 už byla lepší. Vyprávěla stejný příběh, tentokrát už se správnou odlehčeností, humorem a nadsázkou. Styl nové knihy se podobal stylu blogových článků. Byla prostě moje. Psaní mi najednou šlo mnohem lépe, bavilo mě. Přibývaly cca tři normostrany denně. Dostala jsem se až na stranu 51.




Chcete vědět, jak to bylo dál?

Pokračujte na: https://www.kajinblog.cz/2018/03/chtela-jsem-byt-spisovatelka-ale-word.html

Žádné komentáře:

Okomentovat

Vítám všechny komentáře. :) Chtěla bych poprosit autory z anonymních účtů, aby alespoň na konec komentáře napsali svou přezdívku, ať vím, s kým mám čest. Děkuji za pochopení.