Profíci mají svou vlastní doménu. Hledejte mě na:

www.kajinblog.cz

16. ledna 2017

Státní maturita z českého jazyka není fraška

Maturita je už pro mne sladká minulost. Cítila jsem se tehdy jako hvězda a okolí se tak ke mně většinou i chovalo. Haha, samozřejmě, že je to trochu nadsázka, ale bylo fajn slyšet jednu gratulaci za druhou. V jednom případě jsem se však dočkala úplně opačné reakce. Byla jsem totiž shazována před jednou slečnou, která maturovala ještě před novou maturitou. Přece to měla mnohem těžší než já, matrurovala z ruchovců a lumírovců, zatímco já jenom z nějakého Hrdého Budžese.



Osobně si nemyslím, že by to s tou náročností její maturity bylo tak horké.

Založila jsem na internetu diskuzi, která mi měla pomoct udělat si obrázek o tom, jak školní maturita z češtiny vypadala. Čtenářky napsaly několik různých verzí. Jak jinak, každá škola si dělala maturitu po svém. Každopádně šlo více méně o šprtání autorů a jejich děl. Plus samozřejmě slohovou práci psanou v dubnu.

Státní maturita se skládá ze tři částí. Slohová práce zůstala, jen se trochu zkrátila (a tím přirozeně i její časový limit). Ústní zkouška se úplně změnila, místo přeříkávání našprtaného učiva pracuje maturant s úryvkem jednoho ze dvaceti literárních děl, která si před maturitou sám vybral. Díla by měl přirozeně mít přečtená. Navíc se přidal didaktický test. Vyskytují se v něm cvičení na gramatiku, čtení s porozuměním a všeobecné kulturní a historické znalosti.

Osobně můžu říct, že pro mne byla maturita z češtiny fraška. Více než její jednoduchosti to však připisuju - a teď mě klidně ukamenujte za nezdravě vysoké sebevědomí - tomu, že jsem prostě chytrá. Dovedu si představit, že by někomu mohla dělat problém. Větší než školní maturita.

Na tu státní se totiž nenašprtáte, ani kdybyste chtěli.

Můžete se našrotit podrobné rozbory děl, ale když potom nebudete schopni pracovat s textem, půjde to poznat. Nemluvě o neuměleckém textu, který vám tam šoupnou jen tak. Na to člověk potřebuje trochu schopností od přírody. Didaktický test? No, dejme tomu, že gramatika se naučit dá. Testováni však budete pěkně mazaně. Nebudete psát větu správně ani nebudete v dané větě hledat nějakou chybu. Dají vám čtyři možnosti a přikážou vám označit tu jedinou, která je gramaticky úplně správně. Což je někdy pěkná záludnost. Otestují i to, jak umíte porozumět psanému textu. Což je schopnost, kterou byste si měli pěstovat už od dětství, před maturitou to nedoženete. A co se týče otázek na všeobecný přehled, zde máte úplnou smůlu. To se prostě nenaučíte.

Chápete, kam tím mířím?

Našprtat se může cokoliv, kdybyste se ho však na něco zeptali měsíc po zkoušce, už by si sotva něco pamatoval. Na státní maturitu se moc učit nedá, student ukáže, co v něm doopravdy je a co v něm více méně bude i po zbytek života.

Kdo na to má, ten si tu maturitu zaslouží. A šprtání nám předvede v jiných předmětech.
Kdo na to nemá, ať na maturitu zapomene. A to nemyslím nijak zle.



Nic z toho jsem loni samozřejmě neřekla. Jen jsem se usmívala, přikyvovala, dělala jsem, že jsem vedle slečny, která maturovala z ruchovců a lumírovců, úplná nula. Proč se namáhat s nějakou obhajobou. Hlavně že jsem byla spokojená já. :)


A teď diskutujte. Vsadím se, že každý bude tu ,,svou" maturitu považovat za těžší a zaslouzenější.





2 komentáře:

  1. Souhlasím s tebou, hlavně v tom, že maturita podle mě není fraška, ať už ji člověk dělá v jakémkoli období. Je to jeho maturita, věc, na kterém stojí jeho další vzdělání a celkově se dá říct, že je to taková ta první větší zkouška v životě. Takže se mi tahle bagatelizace taky moc nelíbí.

    Já jsem třeba ten první ročník, co měl státní maturitu. Takže až asi do října toho školního roku, co jsme maturovali, jsme nevěděli, jak to bude vypadat. Do té doby jsme se učili klasicky otázky po obdobích + gramatiku a mluvnici. Pak jsme tedy dostali seznam děl, ze kterých jsme si vybírali třicet (byli jsme gymnázium - i když matematické, automaticky se po nás vyžadovala vyšší úroveň maturity, proto třicet děl) a měli jsme tedy asi půl roku, abychom je přečetli a naučili se na úplně jinou maturitu, než jsme čekali. No a taky jsme to nějak zvládli, že jo. S tím, co má teď brácha (je na gymplu v prváku) se to nedá moc srovnávat, když má ten seznam od prvního ročníku. Měli jsme to hustý. Z druhé strany si ale nemyslím, že to má zase o tolik jednodušší. Podle mě to má jednodušší hlavně tím, že na to má čas a tím, že už je jen jedna verze maturity - a ne "vyšší" a "nižší".

    Každopádně si nemyslím, že by toho kdysi (když byli otázky po obdobích) bylo obsahově více, než teď. Jen se to bere z druhé strany. Myslím, že o porovnávat můžu, přece jen jsem se až do čtvrtého ročníku připravovala na klasickou maturitu a pak maturovala z té státní, nové :-D. Třeba u nás na gymnáziu jsme si vylosovali dílo, pak jsme si připravili třeba nějaký rozbor ukázky, rozbor díla, pak povyprávěli o životě autora, o jeho dalších dílech, pak o tom období, pak o jeho současnících, pak o dílech současníků... Prostě mi to nepřipadalo jiné, než kdybychom si vylosovali období, pak řekli něco o té době, pak o autorech té doby, pak o jejich dílech... Obsahově je o pořád stejné, jen bráno naopak, že jo. A podle mě pokud někde stála maturita "za prd" teď, tak tam stála "za prd" i předtím. Ti učitelé si to vždycky přizpůsobí "na míru" té škole a znalostem žáků.

    A nemusíš se bát přiznat, že jsi chytrá, když jsi chytrá! :)

    OdpovědětVymazat
  2. Mně osobně přijde maturita v současné podobě příliš lehká. A to především proto, že se její náročnost upravuje tak, aby prošlo hodně lidí. Ani tahle maturita nezmění můj názor, že na určité obory maturita prostě nepatří. Tím nechci nikoho shazovat, jen si myslím, že maturita by se neměla přizpůsobovat znalostem studentů ze všech oborů. Jenže je tahle problematika mnohem širší, protože české školství staví barák od střechy místo toho, aby se zaměřilo na školní plány a celkový stav výuky. Nová maturita defakto nevyřešila vůbec nic, jen stála hromadu peněz. Na učňácích vyučující diktují žákům výsledky, aby prošli, takže o nějakém srovnání úrovní nemůže být řeč ani ze srandy.

    Asi by mě ani tak neštvala úroveň maturity jako taková, i když si myslím, že zvolený směr není správný, ale spíše to množství lidí, co si dokážou stěžovat, že to bylo příliš těžké a že po čtyřech letech přece nemohou odejít ze školy bez papíru. Je mi cizí ta představa, že na maturitu má právo každý, kdo si ve škole odseděl potřebný počet hodin.

    Mafalda

    OdpovědětVymazat

Vítám všechny komentáře. :) Chtěla bych poprosit autory z anonymních účtů, aby alespoň na konec komentáře napsali svou přezdívku, ať vím, s kým mám čest. Děkuji za pochopení.