Klučičí doupě aneb Jestli nemáš rád nepořádek, zůstaň radši na chodbě

Pravidelně jezdím do Prahy, kde pobývám v království tří  mladých mužů. Jsou tam na mě hodní, uvaří mi čaj i kafe, celkem se tam nasmějeme. Byt je krásně zařízený, má opravenou koupelnu (a dokonce i obrázky na stěně!). Celé to má jedinou vadu: Nepořádek. Či spíš, abych pravdu řekla, dokonalý svinčík.

Upozornění: Své Pražáky mám ráda (a jednoho z nich obzvlášť). Článkem je nechci nijak urazit. Nechci ani říct, že mi nepořádek vyloženě vadí. No dobře. Možná trošičku. Text ale beru jen jako srandu.

Jak už jsem řekla, byt je opravdu pěkný, jen v něm chybí ženská ruka. Nebo aspoň ženské oko. Zjistila jsem totiž, že muži nepořádek a špínu nejsou schopni vidět, podobně jako barvoslepí nerozeznají některé barvy. Pojďme se podívat na důkaz.

Měla jsem jet druhý víkend za sebou do Prahy.
Kája: ,,Už jste umyli vanu?"
Nejmilejší Pražák ,,Ona je špinavá?"
Kája: ,,Jo, posledně jsem uvažovala, jestli se v ní umyju nebo spíš ušpiním."
Nejmilejší Pražák po průzkumu: ,,Máš pravdu. Jak si to můžeš pamatovat?"

Když jsme doma všichni, mám kolem hodně podnětů, a na stav bytu zapomínám. Jediné, co neignoruju nikdy, je jejich ubrus. Talířky se tam očividně netěší velké oblibě a jestli ano, pánové neumí korigovat padání drobků. Ubrus pak bývá hrůzostrašný. Chci-li, aby mi chutnalo, musím drobky alespoň na svém místě posbírat.

Když jsem doma sama, je to mnohem horší. Podněty z okolí chybí, učení mě až tak nevtáhne a tak mi nezbývá, než se vrhnout na úklid. Částečný úklid toho nejhoršího.

Pro pokračování článku je třa upozornit na dva rozdílné pojmy. Těmi jsou špína a nepořádek. Hromada neumytého nádobí ze včerejška je nechutná a možná už trochu zapáchající špína. Hromada umytého nádobí, kterou jsme líní poschovávat, je už pouhým nepořádkem. Máme-li na stole změť různorodých předmětů, jedná se o nepořádek, vidíme-li na něm kolečka od hrnků, drobky a trochu ovesné kaše ze snídaně, jedná se o špínu. Rozumíte? Dobře, můžeme pokračovat.

Sama v cizím bytě jsem samozřejmě oprávněna uklízet jen špínu, s nepořádkem je to trochu horší, jelikož přece nemůžu pánům sahat na věci a narušovat atmosféru jejich bytu. (Kdybych ho úklidem přivedla k obrazu svému, nikdo by nevěřil, že tam žijí jen oni.)

Příklad ze života: Na ledničce byla hromada špinavých krabiček na jídlo. Postupně jsem je všechny důkladně umyla, utřela a opět nesmyslně naskládala na ledničku.



Popis pracovního postupu

Základem je mít čistou kuchyň. Začnu mytím nádobí. (Pro to máme jednoslovný pojem pomývání. Nic jiného než čepaně se nepomývá.) Na rozdíl od kluků ho po umytí utřu a většinu, u čeho vím, kam co patří, poschovávám. Pak pořádně otřu kuchyňskou linku. Nadávám. Nevěřili byste, kolik na ní dokáže být drobků a skvrn! Nadávám. Věci stojící na lince trochu urovnám, snažím se je při tom moc neposunovat. Co kdyby náhodou někdo zatoužil podívat se třeba do letáčku z naší podizmní dovolené? 

Po kuchyňské lince se vrhnu na stůl. Nadávám. Sundám z něj rádio, žehličku, karty, čaje i jídlo (proč nákup schovávat, když ho stejně jednou sníme?) a pořádně vytřepu ubrus. Podlaha po tomto úkonu obvykle neuvěřitelně křupe. Nadávám. Ubrus vrátím na stůl, věci na něj znovu naskládám, tentokrát úhledněji. Při tom nadávám, proč je raději někam neuklidí.

Nyní přichází role smetáku. Stále překvapeně koukám, kolik toho zametu, ačkoli bych už dávno měla být zvyklá. Se smetákem projdu i chodbu. Nadávám.

Na závěr doladím detaily, třeba otřu parapet, když je třeba, zavřu koš, ať se nemusím dívat na odpadky apod. Někdy otřu i umyvadlo a vanu, aby mi v koupelně nevstávaly vlasy hrůzou.

Pak jsem spokojená. S úsměvem jdu do pokoje pro notebook/knihu/učení. ,,Áááááááááá!" vykřiknu cestou po té, co na chodbě potkám stůl s tunou letáků a kdo ví čím ještě. ,,Aaaaaaaaaa!" vykřiknu podruhé, když v pokoji uvidím změť všeho a všude. Popadnu, co jsem chtěla, a rychle utíkám do bezpečí  kuchyně. Konečně se můžu uklidnit.

...na pár hodin, než přijdou hladoví Pražáci domů a z kuchyně udělají to, čím byla před mým útokem.


Tento článek se mi v hlavě psal minulý týden během úklidu . Kluci mi celé kouzlo o dva dny později zkazili. Dostali nějaký krásný záchvat a pořádně uklidili. Když říkám pořádně, myslím skutečně pořádně. Zmizel letáček z dovolené, na jídelním stole zůstalo pouze rádio a stůl na chodbě byl najednou vidět, neschovával se pod věcma. Jsem zvědavá, jak to u nich bude vypadat, až se k nim v půlce února zase podívám.

Ze stavu jejich bytu jsme občas nervózní. Někdy si však říkám, že jsou úplná zlatíčka. A to při šéfových návštěvách v našem kině. Kritizuje mi všechno a chce po mně nemožné. Pražáci jsou rádi, když umyju nádobí. Kdyby byli jako můj šéf, nadávali za nedokonale vyleštěnou lžičku. Jsou úžasní!


Pražáčci moji, jestli toto čtete, mám vás fakt ráda. Jste milí, zábavní, inteligentní a nenahraditelní. Stav vašeho bytu k vám patří! Tento článek má být humorného, nikoliv nadávajícího charakteru. Berte ho tak, prosím, prosím, taky. Děkuji! 

A co vy? Máte podobné zkušenosti, nebo se spíš domníváte, že bych o vašem bytě psala něco podobného?


Kája



P. S. Jestli vás článek zaujal, dejte mu pěkné hodnocení na blogr.cz. ;)




Tip na čtení: 
Jestli si chcete udělat srandu i ze mě, přečtěte si článek Jak jsem si šla v Praze zaběhat. Možná jste ho už četli, to však vůbec neznamená, že si ho nemůžete připomenout. Sama se příběhu směju ještě teď a myslím, že ho budu vyprávět i vnoučatům, pokud budu nějaké mít. 

Komentáře

  1. Milá Kájo! Je to sice vtipné, ale myslím, že i tak bys byla spokojenější, kdyby ti tví Pražáci měli záchvaty úklidu častěji. Já osobně mám odjakživa ráda pořádek, toto bych nemohla. Ale je pravda, že většina mužů to má jinak. Viz můj syn, kterého jsem vychovávala příkladem svým. Ale moc to nepomohlo. Snacha ho naštěstí bere i tak. Měj se uklizeně!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Až budu bydlet jen s nejmilejším Pražákem, pořádně si ho vycvičím. A nebo si najmeme byty vedle sebe a budeme se jen navštěvovat... :D

      Vymazat
  2. Otvor si živnosť na upratovanie a oni si hneď rozmyslia, či budú bordelári aj naďalej!:) Skvelý článok. Dlho som sa nezastavila, tvoj svojský zmysel pre humor mi chýbal!

    OdpovědětVymazat
  3. U nás je bordel...
    Fakt jako bordel, tady by jsi zcvokla :-)
    Ale cvokatím i já, notorický bordelář.
    Protože bordel a špína jsou dvě různé věci.
    Umyju nádobí, fajn, nechám ho odkapat, ale utři linku. Zvednu rychlovarku, skleničku na sirky, máslenku, všechno, abych to prostě mohla pořádně utřít. I s obkladem za linkou...
    Umyje nádobí můj pořádkumilovný synek, ale tak nějak zapomene, že na lince krájel červenou papriku, pomeranč a rohlík s paštikou...
    A vycintal šťávu...
    Nemluvě o tom, že celá moje rodina si myslí, že WC má samočistící schopnost :-)
    Nemá :-)

    Takže jo, jsem bordelář, ale někdy mi přijde, že u nás doma bydlí prasátka...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ti přeji hodně sil, aby ses z toho nezbláznila. ;) :D

      Vymazat
  4. Líbí se mi to rozdělení na špínu a nepořádek!!! Podle toho se dá totiž rozlišit bordelář a prase. Jsou to dvě odlišné věci, škoda jen, že to nikdo nechápe. Jako bordelář neprase to mám někdy těžké. :D

    Ovšem... Taky nechávám nádobí uschnout, utírání mi připadá většinou jako zbytečné plýtvání energií.
    A mám chaos ve skříni a veškerých úložných prostorech. Asi je dobře, že náš osud nesvedl do společného bydlení. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nikdy nezapomenu, jak jsem k tobě jednou přišla na návštěvu a ty jsi házela věci ze země na stůl a židli, abych vůbec měla jak vstoupit do pokoje. :D
      Na neutřeném nádobí zůstávají škaredé fleky, fuj! A na Bílé zašlo neutírání nádobí do extrému, všichni pořád jen dávali mokré nádobí do odkapavače, ten nikdy nevylivali a pak z toho byla úplně mokrá kuchyňská linka. Řešení? Hodíme tam utěrku, aby tu vodu vsákla. Fuj, fuj, fuj, ještě že jsem byla vyvolená a měla jsem svou vlastní kuchyň!

      Vymazat
    2. Já odkapávač vylévám a linku pravidelně drhnu. To bys mi to nechávání nádobí volně k oschnutí i mohla odpustit, ne? :D

      Vymazat
    3. No dobře. Zní to lépe než zážitky z Bílé. :D Kdy přejdeš na bloggera? :) :-P

      Vymazat
  5. Já mám ráda takový ten normální pořádek, ten přehnaný fakt nemusím.

    OdpovědětVymazat
  6. Proto jsou tak milí a rádi tě vidí... že už počítají s tím, že jim tam poklidíš. :D Mám Kájo na tebe ještě jednu osobní otázku: psali jsme se před mnoha lety na icq i na blogu soukroměji a měla jsi copánky. Jestli se pletu tak promiň. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na ICQ? Fííí, tak to nevím, možné je všechno, psala jsem si s tolika cizíma lidma... :D Copánky nosím ráda, to je pravda.

      Vymazat

Okomentovat

Vítám všechny komentáře. :) Chtěla bych poprosit autory z anonymních účtů, aby alespoň na konec komentáře napsali svou přezdívku, ať vím, s kým mám čest. Děkuji za pochopení.